Jméno získala z řečtiny (biblos = knihy). Posvátná kniha křesťanů. Skládá se ze dvou částí - Starého zákona a Nového zákona.
Do českého prostředí se dostává v 9. století v Konstantinově staroslověnském překladu Nového zákona. Nejznámějším českým překladem je dílo učenců Jednoty bratrské - Bible kralická ze 16. století. Dnes se užívá ekumenický překlad = překlad, kterého se účastnili zástupci většiny křesťanských církví.
Je to posvátná kniha křesťanství a judaizmu (židovského náboženství). Vznikl v průběhu prvního tisíciletí př. Kristem. Je napsán směsicí hebrejštiny a aramejštiny. Obsahuje historická, společensko-kritická, právnická a básnická díla většího počtu autorů.
Dělí se do tří oddílů:
Nejstarší část Starého zákona.
Jsou mladší než Thora, zachycují dějiny židovského národa, životy a skutky proroků a králů - Davida, Šalamouna,...
Jsou to především milostné a svatební písně, ale také žalmy. Jde například o Knihu Rút, Knihu Jobovu, Šalamounovu Píseň písní,...
Vznikl mnohem později a v daleko kratším úseku, během druhé a třetí třetiny prvního století po Kristu. Byl napsán řecky, ale rozšířil se hlavně v latinském překladu (vulgatha). Skládá se ze čtyř částí.
Jméno je z řeckého eu angelia = dobrá zpráva. Popisují narození, život, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Autory jsou Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Všechny evangelia popisují stejný děj, ale každý z nich z jiného pohledu.
Popisují skutky svatého Petra a svatého Pavla. Autorem této části je zřejmě Lukáš.
Tato část obsahuje dopisy sv. Pavla, Petra a Jana v nichž vysvětlují některé sporné články víry. Adresovány jsou věřícím v jednotlivých obcích. (Římanům, Korintským,…)
Nejstarší část Nového zákona. Obsahuje vidinu konce světa, posledního soudu.