Po rozpadu křesťanství na část pravoslavnou a katolickou (1054) je staroslověnská liturgie označena za kacířskou a mniši ze Sázavského kláštera jsou rozehnáni. Jedinou kulturou zůstává kultura latinská.
(1045 - 1125)
Děkan vyšehradský, prošel důkladným vzděláním, pravděpodobně i zahraničním, v kapitulní škole v Lutychu. Pocházel ze šlechtické rodiny. Měl manželku Božetěchu, kterou několikrát v textu připomíná. S pražskými biskupy podnikl několik cest po Evropě.
Je napsaná výbornou latinskou prózou, poučenou na římské tradici. Začíná stavbou babylonské věže, končí Kosmovým úmrtím v roce 1125. Podle vlastních slov čerpá ze tří pramenů:
Velmi cenný zdroj informací o naší historii 11. století, a to přestože zamlčel například velkomoravskou tradici.
Na Kosmovu Kroniku českou se pokusilo navázat několik následovníků. Mluvíme o nich jako o pokračovatelích Kosmových. Žádný z nich však nedosáhl jeho úrovně.
Dalším žánrem tohoto období jsou právní spisy vytvářené církevními představiteli pro potřeby panovníka.