Období husitství
Po celé 14. století se začínají objevovat příznaky krize křesťanské církve, která se stává stále více politickou a mocenskou silou závislou na panovnících než silou duchovní. Proto také papež sídlí od roku 1309 v Avignonu místo v Římě a je jím vždy Francouz. Situace se vyostří v roce 1378, kdy umírá papež Řehoř XI.. Nedojde k dohodě, kde má papež sídlit a kdo jím má být. Vzniká dlouhé období schizmatu - rozdělení církve poslouchající různé papeže. Obvykle jeden z nich sídlí v Římě, druhý v Avignonu. Jsou však i období, v nichž vládnou tři papežové. (Třetí v Bologni) Jejich vzájemný boj vyžaduje zvýšení příjmů, ve velkém se provozuje obchod s odpustky - finanční vykoupení se z hříchů.
Tato situace vyvolává kritiku a s návrhy na řešení přicházejí všechny stavy. Nejsilnější kritika přichází z prostředí univerzit. Jedním z nejznámějších kritiků je oxfordský profesor John Wyclef.
Předchůdci Husovi
Konrád Waldhauser
Augustiánský mnich kážící latinsky. V Čechách působil na pozvání Karla IV.
Jan Milíč z Kroměříže
Kázal česky, takže na jeho kázání chodila i chudina. Byl obviněn z kacířství, před papežem v Avignonu se však obhájil. V Avignonu také zemřel.
Matěj z Janova
Milíčův žák a pokračovatel
Tomáš Štítný ze Štítného
(1333 - 1401-9)
Drobný jihočeský zeman, autor náboženských próz. Poněkud výjimka mezi ostatními autory. Nebyl ani knězem ani univerzitním mistrem. Studoval sice na pražské univerzitě, ale nedosáhl žádné hodnosti a vrátil se do jižních Čech spravovat svůj statek.
Knížky o šašiech
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Řeči sváteční a nedělní
Jedna z prvních českých Postil = sbírka kázání na neděle a svátky celého roku. Protože však Štítný nebyl kněz, jde spíše o náhradu za Postilu, určenou rodině a čeledi.
Jan Hus
(1371 - 1415)
Narodil se v Husinci u Prachatic, kde asi získal základní vzdělání. Do Prahy přišel jako student univerzity. Podporoval ho Křišťan z Prachatic. V roce 1396 se stal mistrem svobodných umění. Roku 1400 ukončil teologickou fakultu a byl vysvěcen na kněze. Zúčastnil se bojů na univerzitě, které vedly k vydání Dekretu kutnohorského, jímž Čechové získali hlasovací většinu. Současně tento dekret vedl k odchodu cizích mistrů na novou univerzitu v Lipsku. Po vydání Dekretu kutnohorského byl po dobu jednoho roku rektorem univerzity.
V dalších dvou letech píše většinu svých teologických naučení a česky káže v kapli Betlémské. Pro své latinské práce ovlivněné Wycleffem se dostává do sporu s církví. V roce 1412 byl na Husa vydán interdikt = zákaz všech církevních úkonů mimo křest a pohřeb. Uchýlil se proto na venkov pod ochranu českých zemanů, zejména Jana z Chlumu.
Tady vzniká větší část jeho prací. V roce 1415 se vydává na koncil do Kostnice, aby obhájil své názory. Ty jsou označeny za kacířské a když je Hus odmítne odvolat, je upálen.
Píše česky a latinsky, většinou ve formě traktátu.
-
latinsky psané práce
spis O církvi (De ecclesia)
Za hlavu církve pokládá Krista a za její členy lidi toužící po spasení. Z této formulace vyplývalo, že papež, který je hříšný není hlavou církve, ale dokonce ani její částí. Právě tato myšlenka vedla k Husovu upálení.
spis O pravopise českém (De ortographia Bohemica)
Pokusil se o zjednodušení českého spřežkového pravopisu zavedením nabodeníčka krátkého a dlúhého - dnešní čárky a háčku.
-
česky psané práce
spis Výklad Viery, Desatera a Páteře
Jde o výklad významu tří významných křesťanských textů - modlitby Věříme v Tebe, Desatera božích přikázání a Otčenáše (lat. Pater noster)
spis Knížky o svatokupectví
Odmítá vybírání poplatků za provádění svátostí, zejména křtu, manželství a svatého pomazání.
spis Rozprava o odpustcích
Navazuje na Knížky o svatokupectví, odmítá odpustky jako nepřípustné předjímání boží vůle. Člověk nahrazuje Boha.
spis Dcerka
Vychází z latinské předlohy Bernarda z Clairvaux. Každá z desti kapitol začíná větou: "Slyš dcerko, a viz a přichyl ucho své." Je tak navozen dojem dialogu mezi autorem a čtenářkou. Spis je určen ženám, kterým říká jak správně žít, aby došly spásy.
Postila
Listy
Byly psány česky i latinsky. Nejvýznamnější jsou listy z Kostnice adresované žákům a přátelům do Čech.
Literatura za husitských válek
-
písně
Jistebnický kancionál
Zpěvník z dvacátých let 15. století obsahuje většinu z kališnických písní. Ktož jsů boží bojovníci;Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
-
Propagační listy a manifesty
Nejznámějším dokumentem tohoto typu asi Žižkův vojenský řád a táborské manifesty určené Evropě.
-
Kázání
Jan Želivský
Kazatel v Týnském chrámu. Zastával názory radikální pražské chudiny. Byl zákeřně zavražděn roku 1422.
Václav Koranda
Jan Rokycana
Prezentuje umírněnější proud většiny pražanů. Po bitvě u Lipan papežem nepotvrzený, ale obecně uznávaný utrakvistický biskup.
-
Vavřinec z Březové
(1370 - 1437)
Bohatý pražský měšťan. Původně ve službách kanceláře Václava IV., pro kterou měl psát Kroniku světa. Přeložil Mandevillův cestopis z němčiny. Po králově smrti mluvčí umírněných pražanů.
Carmen insignis Coronae Bohemicae
(Píseň vznešené Koruny české, dnes známější pod překladem Píseň o vítězství u Domažlic J. B. Čapka)
latinská Kronika husitská (Chronicon)
Zůstala nedokončená, zachycuje události let 1414 - 1421.
-
Budyšínský rukopis
Žaloba Koruny české
Porok Koruny české
Hádání Prahy s Kutnou Horou
Autorem všech tří skladeb je jediný člověk, univerzitně vzdělaný, účastník bojů o Prahu v roce 1420. Někdy bývá za autora označován Vavřinec z Březové.
Nejvýznamnější je poslední skladba, která vzniká v Praze obležené křižáky na podzim 1420. Je to alegorická skladba, jež stojí na straně husitsví představovaného Prahou, zosobněnou jako krásná dívka. Kutná Hora představující katolictví je zobrazena jako stařena. Soudu obou stran předsedá Kristus, který dá Praze zapravdu.
-
Václav, Havel a Tábor
Katolický básnický protějšek Hádání Prahy s Kutnou Horou. Také zdůrazňuje vlastenectví, ale z neutěšené situace obviňuje radikální tábority.
Literatura po husitských válkách
Petr Chelčický
(1390 - 1460)
Zřejmě drobný zeman nebo svobodný sedlák. Nesouhlasí s vítěznými katolíky, ale odmítá i husitskou neústupnost. Jeho díla se vyrovnávají s dvaceti lety válek a utrpení, které navíc nepřinesly žádné řešení problému.
Právě na část jeho myšlenek navázala Jednota bratrská.
Spis O boji duchovním
Odmítá jakýkoliv ozbrojený boj, tvrdí, že spravedlivá válka neexistuje. Důsledně vychází z pátého přikázání - nezabiješ. Kdo bojuje skončí v pekle. Jedinou formou boje, kterou lze tolerovat je boj proti ďáblu, boj duchovní. Proto se také Chelčický aktivně neúčastnil husitských válek, což vedlo k jeho roztržce s Rokycanou.
Spis O trojím lidu
Na rozsáhlých citacích z Bible Chelčický dokazuje rovnost všech částí společnosti a odmítá její dělení na stav rytířský, duchovní a poddanský. Zvláště pasáže popisující život poddaných ukazují sociální podmínky vzniku husitství.
Spis Sieť viery pravé
Traktát vychází z části Lukášova evangelia, které popisuje zázračný rybolov. Chelčický tuto pasáž vykládá jako alegorii. Sítí je dobrá církev, která zachytává duše lidí, aby nepropadly peklu. Dvě velké ryby - světský panovník a papež, však tuto síť trhají a ničí její dobré dílo.
Postila
(Kniha výkladuov spasitedlných na čtenie nedělní celého roku)
Jde podobně jako o Štítného za náhradu nedělních a svátečních kázání, protože kněží v těchto časech nejsou dobrými správci slova božího.